Myšutko, máme to taky tak. Dcera má stejné tři poruchy. Čtenářský deník je noční můra. Knížky jakž takž přečteme, ale ten zápis, to je horor. Děláme to tak, že to spolu vymýšlíme, já to píšu nanečisto a pak ona to pak přepíše do deníku. Že by to psala rovnou do deníku si neumím představit. I když to má takhle předpřipravené, tak vynechává písmenka, přepisuje, maže, úprava příšerná.
Ten víkend na zápis do deníku padne. V první až třetí třídě měli šílenou třídní učitelku, už v pololetí první třídy vyžadovala mít přečtenou knížku a zapsanou. Dcera v té době byla ráda, že přečetla jednotlivá slova. V druhé třídě měli mít každý měsíc jeden zápis. Přijde mi to naprosto nepřiměřené v tomhle věku a náročné i pro děti bez poruch. Později se mi podařilo domluvit, že jsme zapisovali jen jednu knížku za dva měsíce. Jinak byla domluva s třídní ohledně úlev dost komplikovaná.
Takže neporadím, taky s tím bojujeme, nejste v tom sami.