Ono nejde (jen) o to, že by se člověk bál léku. Jde o to, že bere nemoc jako informaci, že je s ním něco v nepořádku, a rád by na tu informaci reagoval a do pořádku se dal. Brát léky - tj. tlumit příznaky nemoci - je vlastně umlčení té informace, její smazání. Ale ten nepořádek zůstává a časem se ozve znova, nejspíš další nemocí.

Nemoci se na sebe nabalují, generace našich prarodičů dožívá s několika různými onemocněními, na které berou spoustu léků se spoustou vedlejších účinků, lékaři složitě hledají lék, který by pomohl na nemoc x a zároveň nezhoršil nemoc y... Tomu se dá předejít, když člověk včas hledá jiné cesty. Naše babičky vyrostly se slepou důvěrou v moderní medicínu a bez internetu, kde by pátraly po nějakých alternativách. My máme jinou možnost