Přemýšlela jsem na tímto už v dětství, kdy jsem znala sousedovu dceru a pak "jednu paní z vecnice", obě to byly tenkrát ženy kolem 40. A pak si vybavuji jednu scénu z filmu s Vladimírem Menšíkem, kde se hrdinka ptá své tety (Dana Medřická), která je stará panna (nevím, jestli se to dnes říká), jestli by udělala v životě jinak a ona říká, že udělala U mě jsou dvě zásadní věci: mám děti a nevadí mi být sama.. Chápu, že někdo nepotřebuje k životu mít děti a chápu, že někdo potřebuje mít někoho "doma ber kde ber".. Já taková nejsem. A popravdě tak nějak si říkám, že docela pravděpodobnost, že navždy sama nebudu.. A do té doby budu spokojená takto..