Alraune,
my si taky doma říkáme, že nás něco nebaví, ale když nás něco nebaví, tak se sebereme a jdeme domů. V divadle obvykle o přestávce, abychom nerušili ostatní.
Syna jsem třeba jednou vzala na představení amatérského divadla - hráli "Ze života hmyzu". Bylo mu asi sedm let. Řekl, že něco tak hrozného v životě neviděl a ptal se, jestli tam opravdu musíme být až do konce. Nemuseli, tak jsme o přestávce odešli.