Stydět se o tom mluvit je zbytečný. Dobrý je vědět, že různý věci kolem jídla čím déle trvají, tím těžší je se jich zbavit.
Ty sama citis, že to není v pořádku, což je dobrej základ. Ale je potřeba udělat i ten další krok, mluvit o tom v terapii.
On vztah k jídlu, potažmo k svymu tělu, často odráží vztah člověka k sobě samému celkově. Na tom můžeš pracovat.