nám teda dali seznam, kde bylo celkem vše podrobně rozepsáno, ale dcera se zrovna ten den naučila bublinu ze žvýkačky, takže balení probíhalo tak, že já do ní hučela a "didakticky balila", dcera švidrala na svůj nos a vyfukovala bubliny....což mě rozběsnovalo....ale sbalily jsme (teda já), ona odjela....přežila (to jsem měla teda hodně strach, přišlo mi na nádraží, že věkový průměr "rádkyn" je tak 14 let a odchod na vlak postrádá jakoukoli organizaci)....z nádraží jsem odcházela a brečela jsem a doma jsem byla cca 100x na wc od nervů....jsem si představovala, že moje malinká, drobná holčička odjíždí zapomenutá směr ŽIlina, zapomenutá ve vlaku

A pak přijeli, ona mokrá a hladová ...a strašně moc nadšená