Cairo, tak u nás k tomu stačilo i málo, něco zakázat, nedovolit, prostě se nedokázal s tím srovnat a tak prostě ze vzdoru něco vzal a naprosto vědomě to hodil na zem a ještě koukal, co my na to....ale bylo mu tak 4-5 let, teď už to nedělá...ale tenkrát jsem fakt nevěděla, jak se k tomu postavit, protože výprask nic neřešil, zákaz oblíbené činnosti, hračky nebo jídla taky ne, bylo mu to prostě fuk...zároveň na něj v té době nefungovalo ani slíbení něčeho, když něco udělá...pokud to nechtěl udělat, tak jsme mohli slibovat nebo trestat jakkoli a nedosáhli jsme prostě ničeho...