Ještě bych se vrátila k původnímu modelu A + B.

Co udělala paní A, když se na ni paní B obrátila s prosbou ostříhání vlasů? Nejdříve začala zpochybňovat, že má dítě kamarádky vši od jejich dětí. Mmch. tohle je opravdu jistá věc. Dále pak označila požadavek stříhání za vydírání a manipulaci. Navrhla, že děti budou nosit šátky na hlavách.

Co by udělala paní B, kdyby byla v její situaci? Šla by koupit odvšivovací prostředky pro dítě, které její děti zavšivily. Kamarádce by se omluvila. Svému dítěti by vlasy alespoň viditelně zkrátila. Byla by si vědoma toho, že pokud její děti 2x zavšivily kamaráda, jsou její dosavadní opatření nedokonalá ( olejíčky, šampony, všiváček...) Zašla by za vedením školy a začala celou situaci aktivně řešit.

Osobně jsem toho názoru, že přátelství je víc, než pár chlupů na hlavě. Vlasy zase dorostou.
Dovedete si představit, že do vaší domácnosti přijdou zavšivené děti? Budete prát povlečení, deratizovat všechny polstrované sedačky, prát oblečení, které bylo na věšáku s tím jejich a následně třeba odvšivovat celou rodinu, čistit sedačky v autě, prát čepice, povlečení.... Odvšivení 4 členů rodiny a celé domácnosti zabere prakticky celý den.
Diví se tedy někdo paní B, že kamarádku považuje za sobce?