Monoliso,ráda bych si přečetla pokračování - jak schůzka dopadla,co jste si řekli a jaké z toho máš dojmy nebo jsou závěry,napíšeš?

My byli nuceni náš vztah - VŽ se ŽM - také cca před 10 lety utnout,chtěla-li jsem zachránit naše manželství a rodinu.Bylo to tenkrát hodně těžké a nanic,ale opravdu jsme se od té doby neviděli,před časem jsem na něj nějak hodně myslela a nakonec mu jen tak zkusila zavolat - no pokec to byl,jako kdybychom se viděli včera...,ptala jsem se ho i na ženský,tak říkal,že už má všeho dost,je rozvedený,koupil si prý domek a prý žije sám,no nedostala jsem z něj,jestli nemá nějakou babu alespon na ten zásun,za tu chvíli,cca 15 min,co jsme si volali,prý už má ženských dost. MIle a srdečně jsme se zase rozloučili,jsem si jistá,že jak já občas na něj ,tak i on si na mně občas vzomene - říkal to,je to pěkné,když víš že je ještě někdo,kdo i na tebe občas vzpomene,ale netroufla bych si mu již dnes navrhnout,že se byťn a chvíli-na kafe,sejdem,jsem si jistá,že by byl pro,ale znovu už bych do toho spadnout nechtěla,jsem ráda se svým mužem a nechci o něj přitít,to už fakt radši obětuji toho milence.Ach jo,proč nemůže v poho exisstovat mnohomužtsví?