Kreaty, propuknutí i průběh válek bohužel nebejvaj moc závislý na míře lásky, která se komu kdy dostala v dětství. Byl bych sám rád, kdyby ano, ale zatím mě historie i současnost poučily, že tomu tak není.

Vím, že je známej například románový podání života R. Hösse, kterýmu se v románu ani ve skutečnosti moc lásky nedostalo. To je ale přece jen zvláštní případ, ve kterým hraje roli odlidštění "těch druhých". Odlidštění hraje podstatnou roli v každým válečným střetnutí, ale v něm už nesejde na tom, jaký měl kdo dětství, věř tomu, že i lidi s láskyplným dětstvím v jatkách u Verdunu dělali to, co ostatní, a pokud by se vzepřeli, tak ze strachu. Určitě se to dětství může projevit třeba v zacházení se zajatcema, ale když jde o střetnutí v boji, ztrácí tohle na významu.