Bin,
já o voze, ty o koze.
Samozřejmě, že to rodičům nebylo lhostejné. Nebo minimálně většině rodičů. Jenže v roce 1881 (1781, 1681...) neviděli potenciální štěstí v tom, že budou děti od malička obskakovaný a rozmazlovaný, budou mít první poslední a nikdo se jim neodváží zkřivit vlásek. Za prvé byla ohromná dětská úmrtnost, takže jak jsem už psala, největší štěstí bylo, aby dítě vůbec přežilo, a pak šlo jen o to, co bude dělat, aby se jednou uživilo. To ale neznamená, že by dítěti nechtěli dělat v rámci možností radost nebo ho záměrně týrali, proboha. Rodiče měli vždycky rádi svoje děti, ale s pojetím lásky roku 2015 se to vůbec nedá srovnávat.