Tam se prostě jinak parkovat nedalo. Jiné místo tam u školy nebylo v centru Prahy a škola byla "dovozová". Dokonce jednou nám tam MP zvedla auto s mladším dítětem (nemocné dítě muselo s sebou - žena ho netahala do školy) uvnitř, kterého si nevšimli.

Paní družinářka věděla, kdy si rodiče obědových dětí chodí pro děti. A pokud měla problém, mohla to řešit dříve nebo s námi, ale v okamžiku odchodu je odchod. (A ona byla generátor zbytečných problémů, protože jako jediná neakceptovala papíry z poradny a snažila se dítě "předělat" ve věcech na které nemělo a byla s prominutím pošahaná do "harmonií", výchov kolektivem - podívejte děti na něj, zlobila - návod k šikaně; myslím, že neměla ped. vzdělání.) Vyříkat v klidu se to nedalo, to samozřejmě oba zkoušeli jako první věc, ale ona hrála vždy spory o moc proti rodičům. Děda je navíc pruďas a komik a huba nevymáchaná: "Jsou ještě na mši" - potichu - ve škole byl akorát biskup, zástupce zřizovatele. "Oni mají vši? Už zase? Tady je to nějaký zablešený..." na celý kolo.