Jak to tak čtu, mám doma 6leťáka a v bleděmodrém. Od mala je mazlenej, ale jako batole nebrečel tolik jako ted. A že měl úžasný období vzdoru. Teď obrečí kde co, zkouší si i něco vybrečet, přitom ví,že to fakt nefunguje. 10x denně slyším, to je nuda achjo, zlomený srdce nemaluje, ale pro změnu se fackuje, když mám připomínky k jeho chování. Někdy se chová tak sebejistě a v minutě je z něj ubrečený kluk. Nálady jak aprílový počasí.
Beru to jako první pubertu. A oc se těším na tu druhou