Já si nemyslím, že je to otázka lásky, spíš člověk má sklon lidi, se kterými žil, považovat za své napořád.
Já už jsem s jedním partnerem přes 24 let, ale stejně jsem ráda, když mi bývalí milenci někdy zavolají a řeknou mi, že na mě nikdy nezapomenou :) To mi stačí a jsem spokojená. Samozřejmě, že by bylo ideální, aby potom, co jsem je odvrhla, vstoupili do kláštera, nebo mi chodili domů uklízet, ale člověk nemůže mít všechno :D