Přidat odpověď
Tohle nase.e. Viděla jsem to u své dcery - když se rozešla s dlouholetým přítelem, tak úplně šílela, když se dozvěděla, že s novou přítelkyní jezdí na hory a pojedou k moři. S ní pochopitelně nechtěl - není na to typ a je to prý drahý.
Já ji chápala, ale na druhou stranu mě vytáčela - řekla jsem jí, že to je její vina /a byla/, byla chápavá, skromná, měla být rozmazlená a náročná - nejen k sobě, ale i k němu. Říkala jsem jí to - tak ho nech a jeď s kamarádama, ale to ne, to jí bylo blbý.
Jsem ráda, že to překousla, teda doufám - myslím, že tomu pomohlo to, že teď se má min. o 300% lépe než se měla s ním a než se má on. Je to blbý, ale tohle ji vyléčilo ze smutku. Prý - dobře že se to stalo.
Takže umím pochopit ty, které jsou naštvané, že zatímco dřív na nic nebylo, náhle je.
Předchozí