"tak když jde člověk do vztahu s představama,že láska až za hrob a nadosmrti bude milovat jen mě a nikdy mi nezahne,nikdy mě neopustí.....není divu že se hroutí"

- člověk ani nemusí mít tuto představu, aby potřebovat nějaký čas na vyrovnání se s novou životní zkušeností, nedovedu si představit člověka, citově angažovaného v partnerství, kterého by ani trochu nerozhodilo, že ho opouští partner (kterého do té doby miloval) - samozřejmě je zde i otázka délky a intenzity "truchlení po vztahu"