Tak napůl. Nebudu si vymrčovat, že chci k večeři jednohubky, když nachystají řízek, na druhé straně nebudu vstávat na návštěvě v 6, protože oni jsou tak zvyklí (ale nebudu vyspávat do 10). Když jsem náhodou u někoho na návštěve s přespáním, tak TV nesledujeme, ale povídáme si, hrajeme karty nebo nějaké jiné stolní hry, máme program v přírodě, prostě nesedíme skoro vůbec doma. Je to prostě o kompromisu, není dobré se totálně obětovat jako hostitel ani všechno trpně příjmat jako host...