Yuki - on nepřestane hrát proto, že já jako rodič usoudila, že přes zimu nahrál dost a je třeba jít ven. On sám k tomu musí dojít - jasně, že ho vedu. Nebude skákat radostí když o víkendu jedeme na chatu, kde net ani žádná další elektronika není, ale chápe, že dohoda je dohoda. Když vyjedeme na kolo, tak taky háže ksichty - ježiši, to neujedu, tolik? Ale toho si nevšímám, však on se chytne, protože to není o kilometrech, ale o tom, že to je společný čas a zábava. A po celodenním výletě na kolech už rozhodně ani jeden neví, že se ráno prudil kvůli tabletu.