Přidat odpověď
Naše dítě mělo hodně dlouho (do vyššího věku, než píšeš) občasné problémy taky, nakonec jsme na žádné vyšetření ani nešli a pomalinku a postupně to samo vyšumělo. Potomek je teda velká citlivka, tak jsem nějak instinktivně cítila, že to souvisí spíš s tím a s pomalým dozráváním. Vypozorovala jsem, že se to stávalo třeba v období po nějaké větší zátěži (psychické či nemoc apod.) - vždy s mírným odstupem, až v klidnějším období. Na vyšetření jsme tedy měli už žádanku, ale nakonec jsme tam nešli - měli jsme toho tedy nějak moc a nechtěla jsem dítě stresovat a zdůrazňovat ten problém tím, že se bychom se na to takhle zaměřili. Jistá tím, že nedělám chybu, jsem si tedy rozhodně nebyla, ale nakonec jsem to, zdá se, trefila. Ale kdyby to se to stávalo hodně často a kdyby se postupně nesnižovala četnost a intenzita, nebo se tím dítě výrazně trápilo, tak bychom to vyšetření podstoupili.
Předchozí