dcera měla brýle jenom do první třídy, tím, jak vyrostla se jí očka zlepšily. Ona viděla dobře i bez nich, ale za cenu obrovské námahy, ze které ji pak bolela hlava. Nechala jsem ji vybrat obroučky (zaťala zuby a koupila je, i když si vybrala ty úplně nejdražší, které tam byly), poprosila paní učitelku ve školce, aby trošku monitorovala situaci, jestli se děti třeba neposmívají, ona si s nimi sedla a probrala proč a jak a na co, takže nám brýle vpluly do života tak nějak v pohodě. Druhé obroučky jsem už pomáhala vybrat já a už jsem se i dívala do normální cenové kategorie, i tak je měla ráda. A pak už je nepotřebovala a někdy říká, že by je nosit chtěla vlastně tady mám dvoje brýle, asi ty rámečky odnesu někam do Adry