Tchán s tchýni jsou o čtyřicet let starší než, vůbec by mi nedělalo problém jim vykat a říkat křestním jménem (ale bohužel si chtěli tykat). Nemá to nic společného s 19. stoletím, vídám je tak jednou za měsíc (spíš méně), dá se říct, že je moc neznám. Ale já obecně to soudružské všeobecné tykání nemusím, zřejmě mi to otrávila léta práce v americké firmě, kde si tykali všichni se všemi a s některými to opravdu byl zážitek.