Janino, podle mě to záleží na konkrétním člověku. Někdo je bez ohledu na věk a rodinné postavení takový, že si s ním tykání neumím představit, u někoho by mi přišlo nezvyklé zase vykání
Moji rodiče např. mého manžela milují, znají ho dvacet let, ale nikdy by mu netykali, oni to berou jako projev respektu Oslovují ho tedy křestním jménem, ale vykají.
No a já, protože jsem v tomto přístupu byla vychovaná, jsem si musela chvíli zvykat, že mi tchyně a tchán začali hned automaticky tykat. Cítila jsem to v první chvíli nikoliv jako přátelskost, ale jako drzost