Přidat odpověď
Řekla bych, že smrt pro umírajícího již bolestná není, jen ten život dovede pěkně bolet. Pamatuju si, že babička se před smrtí jakoby zázračně "nahodila", měla čistou mysl.
Velmi mne trápí, že zdravotníci nedovedou poznat, že už se blíží Konec. Znám pár případů, kdy si umírající i rodina přáli smrt doma, ale nakonec se zdravotníky nechali zviklat k nějakému zásahu, takže osoba zemřela sama v nemocnici. Ale možná, že si to tak umírající vskrytu přáli, před smrtí mám velkou pokoru. S našimi starci jsem zažila několik rozhovorů o smrti a přijde mi, že někdy mohou žít jakoby v souladu s vlastním koncem a odejít tak, jak jim to vyhovuje.
Z vlastní smrti strach nemám, ale vždy když někdo blízký zemře, po večerech brečím a vybavuji si jeho stisk ruky, výraz v očích...
Předchozí