Přidat odpověď
No, ne že by mě to až rozčilovalo, ale posledně jsem se ptala mamky, jestli jí nevadí, že jí vnoučata nerozumí. Zeptali jsme se jich a skutečně vrtěla hlavami, že ne. Ukázka:
"Poď, zrolujem ten stružoch, strčíme ho za štelář a vytáhnem firhaňky."
Když mluví po valašsku moje babička z dědiny, přijde mi to přirozené. Ale u mamky mi to přijde takové nucené, vyrostla ve městě, je o generaci mladší, no působí to na mě, jako že za každou cenu, a když náhodou pro něco nového nějaké slovo není, tak se uměle zavede, ale furt se tvařme, že je to "jak nám zobák narost".
Předchozí