Leni, to je mi moc líto, máma je prostě máma....a to víš, že se s tím dá žít, ale teď je to ještě moc čerstvé, chce to čas, pak to přestane tak bolet a budeš spíš vzpomínat, co jste všechno spolu prožily...je to 7 let, co mi zemřel tatínek, navíc jen týden před tím, než se mi narodil syn...strašně moc mi chybí, vím, že by se synem byli skvělá dvojka...ale vzpomenu si na něj skoro každý den...na nějakou větu, kterou by v určité situaci řekl, na jeho rady i legrácky...a navíc se odráží hodně v mém synovi...a takhle prostě tady se mnou bude vždycky...takže to přebolí, ale chce to čas, mně k tomu vlastně pomohlo i to miminko...musela jsem se věnovat jemu a měla jsem radost i bolest zároveň...