Chce to čas. Časem se s tím naučíš žít, změní se to - nezapomeneš nikdy.. Mně se stalo, že maminku nyní vnímám intenzivněji, než dřív - nějak jsem se s tím vyrovnala po svém, trvalo to roky - je to normální..

Říkej si, že by byla ráda, kdyby tě viděla veselou a že na ni vzpomínáš v dobrém, zkus si s ní v duchu vyprávět.. mysli na ni, jako že je s tebou.. a že je v pořádku.. nic jí nebolí... ona tě vidí, ví, co děláš.. tak se chovej tak, aby byla spokojená a klidná...

Posílám pohlazení.. prostě to chce čas.
A omlouvám se, nečetla jsem celou diskusi...