Přidat odpověď
já jako dítě jsem nesnášela dětská divadla, bylo to pro mě utrpení
jedno mé dítě divadýlka celkem baví, druhé je nemá rádo (občas je celkem spokojené, občas a věřím, že upřímně říká, že se mu to nelíbilo)
a mám děti, které nemají rády nové situace
s věkem se to u nich lepší a lepší
byli doby, kdy bych je např. jít se školkou do divadla nenutila a nechala bych si je doma (nejezdili takhle ve 4 a ještě i 5 letech se školkou na výlet atd.), myslím, že to, že jsem jim ustoupila jim prospělo. časem se osmělilovali, ty aktivity pro ně také byli vhodnější a vhodnější a teď (předškoláci) už i něco musí a jsme často dohodnuti, že to musí zkusit (např. nové tréninky fotbalu) a když to zkusí a nebude se jim to líbit (má to být zábava pro děti) tak pak to nemusí dělat
samozřejmě něco jiného je lékař a věci které se musí, nebo kdybych se je nemohla nechat doma, ale když vím, že nechtěli a měla to být zábava, tak jsem je většinou nenutila a myslím, že jim to bylo jen ku prospěchu
ale kdybych jen čekala, až budou opravdu sami chtít, asi bych se nedočkala. postupně jsme najížděli na to, nemůžu si je nechat doma a proto musí jít, a chceme, aby to zkusili a fungovalo to celkem dobře
dcerce bych zvyšovala sebevědomí, pochválila, že to zvládla, povídala si s ní víc o tom, proč to nechce - vždyť ty ani nevíš (Nebo víš ?) proč tam nechce, z čeho má obavy.. ? zda z nového prostředí, nemá ráda divadlo, zda by jí pomohlo, kdyby třeba seděla vedle paní učitelky apod.
a asi bych jí nikdy neschazovala, že je bojánek apod. - to jí určitě nepomůže a je i otázka, zda fakt chápe, že je to legrace. může jí to dost trápit
vím, že jsem v tomhle poměrně benevolentní matka, ale docela jsme to takto u nás doma zvládli, se školou a tím co se opravdu musí jsme v pohodě a dali jsme to, pro děti myslím bez traumat
Předchozí