Přidat odpověď
Třeba tohle?
Spálová angína je akutní tonzilitida, jejímž původcem je β-hemolytický streptokok Streptococcus pyogenes produkující Dickův erytrogenní toxin, jehož uvolňování do krevního řečiště je odpovědné za doprovodné příznaky. Spálová angína se projevuje především horečkou a bolestmi v krku. Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).[1]
Obsah
1 Původce
2 Inkubační doba
3 Klinický obraz
4 Diagnostika
5 Komplikace
6 Léčba
7 Nosičství Streptococcus pyogenes
8 Odkazy
8.1 Související články
8.2 Reference
Původce
Streptococcus pyogenes patřící mezi streptokoky skupiny A, grampozitivní, oválné až kulaté, nepohyblivé, nesporulující bakterie. Produkuje erytrogenní exotoxin, který způsobuje spálu (akutní tonzilitidu provázenou exantémem).
Povrchové antigeny: M-protein a hyaluronová kyselina pouzdra zvyšují virulenci a vykazují imunologicky zkříženou reaktivitu ke kardiálnímu myozinu a sarkolemě.[2]
Inkubační doba
2–4 dny.[2]
Klinický obraz
Malinový jazyk.
katarální až lakunární angína,
malinový jazyk,
erytém obličeje s cirkumorálním výbledem (Filatovův příznak),
zduření regionálních lymfatických uzlin,
celkové příznaky: zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, spálový exantém (hlavně v podbřišku, na hrudníku a vnitřních stranách končetin – embolizační predilekce), drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích (Šrámkův příznak)[1].
Diagnostika
výtěr z hltanu – kultivační průkaz streptokoků,
hladina protilátek proti streptolysinu O (ASLO) a S, proti hyaluronidáze, streptokináze a deoxyribonukleáze – k hodnocení průběhu onemocnění, v akutní fázi nemají velký význam.
Komplikace
revmatická horečka – s latencí 10–20 dní,
pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor,
akutní poststreptokoková glomerulonefritida – hematurie 6–10 dní po infektu[2].
Léčba
lékem volby je Penicilin V 100 000 IU/kg/d p.o. 10 dní (obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod.),
při selhání léčby nebo alergii na penicilin cefalosporiny (5 dní), amoxicilin s kyselinou klavulanovou, makrolidy,
CAVE: aminopeniciliny nepodávat při podezření na infekční mononukleózu[2].
Nosičství Streptococcus pyogenes
Prevalence nosičství Streptococcus pyogenes v dětské populaci je v závislosti na oblasti 15 až 20 %, v dospělé populaci nižší. Asymptomatičtí nosiči nejsou v riziku vzniku supurativních ani non-supurativních komplikací a nejsou považováni za podstatný rezervoár pro šíření streptokokové infekce. Tyto asymptomatické nosiče tedy není třeba identifikovat ani léčit. Provádět kontrolní kultivace po terapii není doporučeno (cost-benefit).[3][4]
Předchozí