Ahoj, měla jsem takového prvního syna. Dráždiný s refluxem. Plakal do roka, ale druhé pololetí už bylo o hodně lepší.
Dneska, kdy je mu skoro dvacet a mám po něm ještě tři děti, se myslím, že důvody toho proč tak plakal, byly:
1)Dráždivost, na všechno zesíleně reagoval, měl porodní trauma a dlouhou separaci, když byl úplně malinký, plakal přesně jak popisuješ, zoufale naříkal a nešel utišit, v prvním měsící po porodu plakával i hodiny nejdřív v pětiminutových a pak tříminutových intervalech, jak jsem měla kontrakce. Prožíval zřejmě znovu svoje narození.
2)Reflux. Ono to bolí, jak pořád zvrací, má popálený hltan a možná i ústa, žaludeční šťáva je kyselina. Na to pomůže protirefluxový režim a Nutriton (ne Nutrilon), prášek ze svatojánského chleba, který se dá před krmením.
3)Mezi šestinedělím a cca tím prvním rokem plakal často proto, že se nudil nebo chtěl dělat věci, na které nestačil, je takový dodnes, strašně ctižádostivý a pořád se pachtí s nějakým "velkým soustem".
Z mojí zkušenosti je dobré takovéhle dítě nosit, i když křičí, ale nosit v šátku na stojato, kvůli tomu refluxu, dodržovat opatření proti refluxu a holt ho bavit. Je to řehole, ale stejně to uteče. Náš se po roce změnil v miláčka a měl pak i lehkou pubertu.
Přeju vám hodně síly a trpělivost a nebojte se, dostane se z toho.