Moje děti byly všechny takové a vyrostly z nich celkem normální děti. I v mém okolí takovéhle psychoděti ve školním věku už nepoznávám, protože jsou celkem pohodové. Dost často se změní jejich povaha několikrát během jejich vývoje.
Jsou mi k smíchu ty rady s nastavením mantinelů. Je to probůh ani ne dvouleté dítě, to spoustu věcí vůbec nechápe!!! Moje dítě taky chce jezdit po silnici, protože je to rovné a víc to sviští. V kočáru taky nechce jezdit, protože jeho vývojový úkol teď je prostě běhat.
Neposedí, při čištění zubů se pere. Doporučuji si to spíš zařídit tak, aby si to měla co nejjednodušší ty sama, tj. snažit se s ní nenakupovat, nenutit ji jezdit v kočáru atd. Koupáni holt bude probíhat se řevem. Situace, které prostě neovlivníš brát s nadhledem. Může mít třeba jednou poruchu pozornosti, o které zatím nevíš, atd.
Já vím, moc ti rozumím, taky je pro mě rodičovství velmi fyzicky náročné, kdy neustále držím zmítající se batolata, běhám za nima, nemůžu je spustit z očí. Vydrž a hlavně netrap sebe a to dítě nějakou absurdní výchovou, kterou ještě nedokáže pochopit. Maximálně tak nastavit nějaký pevný denní režim, aby dítě vědělo co bude následovat a to ho uklidňovalo.