Na táboře už byl dvakrát a sice si stýskal, ale jinak v pohodě.

No je to tak většinou a hlavně každý den něco. Když už něco, co dřív odmítal, v klidu udělá, tak je tu zas něco jinému, k čemu ho musíme donutit. Není to tak, že by jednu určitou činnost odmítal každý den. Spíš si každý den vybere jednu nebo více činností, které odmítá.

Jo to je přesně ono, vykrucuje se, snaží se tomu vyhnout. Občas, ale něco sám od sebe udělá a já ho pak chválím.

Máme teda vytrvat s nucením a věřit, že s věkem se to zlepší?