Já bych to nijak nehrotila, syn ještě dozraje. Mám 9 letého, v mnohém je podobný. Dívá se na televizi a zeptá se, jestli mu nemůžu donést pití. Tak na něho houknu, ať si pro to pití maže sám. Je taky pohodlný. Jídlo a svačinu chystám, to mi nevadí, ale kdyby vadilo, tak prostě řeknu, že chleba nenamažu a když si ho nenamaže on, tak bude o hladu, tam je řešení jednoduché. Chodit do školy 1km fakt není sranda, protože kluk má aktovku některé dny příšerně těžkou! Ale nevím, jestli se to u vás dá zařídit jinak, možná ne. Do kroužku bych ho chodit nutila, pokud si je vybral. Do obchodu chodí syn docela ochotně, může si za odměnu koupit nějakou čokoládku a na to se těší. Jinak, kdyby se mu nechtělo a potřebovala bych něco pro sebe/domácnost, šla bych sama, pokud by to bylo jenom jeho přání, tak bych to nechala na něm. Jo, a taky říká takové ty banální lži jako že si vyčistil zuby, i když to není pravda, a říká to z lenosti. Nijak zvlášť to neřeším, prostě když to zjistím, tak ho to pošlu udělat.