Když s ním do školy někdo jde, tak neremcá? Nebo žádá odvoz? Stejně tak, jestliže je do obchodu ochoten dojít s někým, jen ne prostě sám, tak bych to nenazvala leností a asi bych to tolerovala a osamostatňovala jej postupně.

Náš syn byl velmi podobný - spoustu věcí odmítal dělat sám - po nástupu do školy pro něj byl šílený stres někam jít sám. Nicméně, nešlo o to, že by byl líný - s někým klidně ráno šlapal 2 km pěšky, místo autobusem. Prostě se bál, tak jsme to respektovali a vyčkávali. Teď je mu 12 a je naprosto samostatná jednotka. Jeho strachy odešly s nástupem puberty.