Tak hlavně bych mu to takhle pořád nepředhazovala...představ si, že on si asi fakt třeba neví rady sám se sebou a pořád z okolí slyší, že zase brečí, že ho holky nebudou chtít apod....to by asi nikomu nepřidalo, snažila bych se to spíš přecházet v klidu, prostě jen shrnout situaci, viz s tím sýrem, prostě ve stylu, "vždyť se nic neděje, sýr se dá nakrájet" apod....vím, že je to těžké, mám extrémně úzkostné a citlivé dítě a někdy z něj taky "rostu", ale čím víc to projevuju, tak tím je to horší...