Pokud jste zkoušeli všechno možné a nic nezabralo, asi bych být Vámi zkusila psychologa. Klidně běžte sama bez syna, situaci popište a on poradí jak s ním pracovat, co dělat nebo nedělat a popřípadě si ho pozve na vyšetření. Může to být prkotina, ale vzhledem ke zkušenostem co mám se svými dětmi bych to nepodceňovala. A můj názor je, že to co popisujete, jak jste situaci zkoušeli doma řešit je v pořádku, sama bych to také tak dělala. Ono jde těžko tuto situaci popsat přesně tak aby to ostatní pochopili jak to přesně je, takové věci se musí zažít a vidět a není dobré hned odsuzovat....Přeji aby se dal synek do pořádku. A ještě jen pro srovnání, mám také 11 syna, v noci se často bojí a chodí spát za mnou, nějak se toho nemůže zbavit. Jako malý to nedělal, mladší syn to také nedělá. Má prostě takové období. Připadá mi, že to odeznívá. Je dost možné, že to u Vás také samo odezní...:)