Hm... tak jsem se proklikala hluboko do diskuse, kde píšeš, že má 122cm/25 kg, a jak její zdravé stravování "podporuje" tatínek a jak je na tom s váhou a jídlem on...

Tvoje dcera je možná lehce oplácaná, ale rozhodně ne nijak tragicky, já bych ji teď nechala, má to s rodičema těžké. Počkej aspoň, až se situace trochu uklidní, zvykne si na nový domov, ustálí se kontakt s otcem, a až se její maminka dá psychicky do kupy. Co myslíš, že ona teď vidí za vzory? Otec se přežírá a je nechutně tlustý, matka se stravuje zdravě a ráda by vypadala dobře, ale stejně není s výsledkem spokojená a není v duševní pohodě. Ona to vnímá spíš podvědomě, tak jako tak tam není žádný pozitivní vzor.

Je dobré, že pokračuješ v té terapii, ona potřebuje maminku, ze které cítí přijetí, lásku, radost ze života, pocit bezpečí, podporu. Jak už tu padlo, i kdyby zůstala lehce oplácaná napořád, může z toho mít žádný nebo menší mindrák, než kdyby byla lehce nebo i vůbec oplácaná, ale její máma by ji s dobrým úmyslem systematicky zásobovala kritickými poznámkami ohledně jejího vzhledu. Jednu takovou mladou ženu jsem potkala, měla moc pěkné nohy, ale už od dětství nenosila krátké sukně, protože jí její matka říkávala, že má ošklivá kolena.

Občas dáváme dětem uzeniny a občas zeleninu, jsem ráda, že tu zeleninu jí, a věřím, že je to pro ně lepší, než kdybychom jim uzeniny upírali úplně a zeleniny jim nutili víc, než chtějí. Jídlo, do kterého je člověk nucen a které nejí v klidu a pohodě, škodí, i kdyby to bylo ultrazdravé bio makrobio. Takže z tu a tam párků bych nešílela, jen aspoň dohlédnout, jestli pořádně kouše, jestli nejí příliš pozdě večer a nekouká u toho na tv.