Měla jsem freťáka, bylo to moje první "dítě."
Pokud toho o chovu fretek moc nevíš, důrazně varuju, aby nedopadla jako velká část těchto zvířátek, která si lidi koupí a pak je vypustí do přírody, kde zahynou (většinou dost ohavnou smrtí - nedokážou si ani nahledat jídlo a pití, jakkoli se tváří divoce, takže tomu vašemu uprchlíkovi fakt nezávidím), nebo je nechají utratit, nebo se jich zbaví jiným zábavným způsobem.

Ano, fretka kouše a smrdí.
Smrdí i po kastraci a smrdí i po vyžlázkování (což se kdysi smělo, dnes už se to nesmí).
Samci jsou obecně přítulnější než samice, zvl. pokud kastrovaní jsou.
Samice jsou menší, divočejší, agresivnější a minimálně 2x do roka v říji, která když zůstane nenaplněna, ohrožuje je to na životě a hodně trpí.

Kočkám fretka taky teda radost neudělá, ale pokud si povahově aspoň částečně sednou, neměl by to být problém, jinak často poteče krev - kočkám.

Fretka musí mít svou velikou klec s pelíškem, musí si mít kam zalézt, musí mít záchůdek - s kočkami dohromady to nefunguje, musí mít svůj.

Na procházky chodí ráda, ale musí být vždy na kšírkách a vodítku - bez pudu sebezáchovy se ztrácejí a neumí domů.


Je úžasné mít fretkouna doma, ale všechny ostatní vlastnosti přebijí dva hlavní atributy - kouše (i když třeba jen v žertu, nebo jen návštěvy...) a smrdí.
Zkuste si to představit a zkuste si taky představit, co uděláte, když vám to bude vadit...