Jo, Monty, v podstatě znám. Šli z Prahy "na vzduch", střední třída, otec po příchodu z práce polehává na gauči, případně seká zahradním traktůrkem, občas naštípe dříví. Máma spíš polehává na tom gauči. V obýváku obrovská plazma nonstop. Dítě teda posílaj k sousedce na občasný hodiny klavíru, co z toho bude mít, těžko říct. Když je u nás, děti jí nabízej 5-10 různejch her a zábav, odpověď je stereotypní: "Tohle neee," když se jí zeptaj, co by chtěla ona sama, řekne: "Já névim." Resp. ona ví, chtěla by koukat na televizi, ale neřekne to, protože ví, že naše děti to baví jen nějakou chvíli a řekly by "ne".

Jinak ale naše děti tý organizovaný kultury taky moc nenasávaj, na kroužky není čas a peníze, muzea jsou daleko, občas do zoo a někdy někam na hrad nebo zámek, občas zorganizuje hromadnej zájezd někam obec.