Jo, souhlasím.
Ale existovalo to vždycky, dřív se tomu prostě říkalo rozmazlování.
V devadesátých letech byli lidé u nás upozorněni, že drezůra s použitím fyzického i psychického násilí není dobrá výchovná metoda, což je v pořádku, ovšem mnozí nepochopili, jak se správně aplikuje respektující alternativa a zaměnili ji za bezbřehé rozmazlování.
Ideální je samozřejmě vymezování hranic, ovšem nikoliv násilím z pozice síly, ale partnersky, s respektem dítěti.
Samozřejmě se snažím, ale jestli stoprocentně úspěšně, to nevím, asi ne. Každý rodič dělá nějaké chyby.