Danulu...zas tak bohati nejsme, abby dite trpelo, kdyz bude mit o neco min. Ale u nas je to tak, ze pro nas penize znamenaji jen urcity standart, ktery nam dava to, co nam ten zivot zprijemnuje/usnadnuje....
Nemysli si, ze jsme nemeli obdobi /kdyz jsem zacinali s firmou/, kdy jsme fakt nemeli a ani jsme nevedeli, jak to cele dopadne. Takze uskrovnit se umim, a to i s nejasnym koncem /jak dlouho to uskrovneni potrva/. To dite v tom taky zilo. Presto z toho nedelame kovbojku a nehroutila jsem se, ze nepojedem na dovolenou.
Proste normalni zivot. Kdyz potrebuju vic, tak se holt postaram.
Me fakt to mysleni....jako dite zil v blahobytu a jako dospely je na prasky, kdyz ho nema...dojima. Me to prijde jak nejake rceni...kdyz na to nemam, najdu si vysvetleni, ze je lepsi nemit.