Přidat odpověď
Já tomu nějak nerozumím. S většinou lidí, s nimiž se potkávám, dřív nebo pozdějc dojde na otázku, co děti. Pokud se jim v té době něco pěkného povedlo, klidně to řeknu, jestli to druhá strana bere jako chlubení, to nevím, já takhle sdílím svoji radost (a že jindy zase sdílím starosti, když jsou kolem dětí problémy). Mám svý děti ráda, mám upřímnou radost z věcí, který jim jdou nebo se jim povedou a klidně to řeknu.
Předchozí