Protože hudba je něco tak nádherného, že by mi bylo líto s tím děti aspoň neseznámit a neumožnit jim to zkusit. Bez hudby bych umřela, zvlášt zpěv je pro mě na úrovni základních životních funkcí
.
Syn chodil rok a půl na klavír a vzdal to, nebránila jsem mu.
Další dítě chodí na kytaru už dva roky od 4 let, moc ho to baví.
Další dítě se v 11 rozhodlo, že chce zkusit flétnu, tak chodí na flétnu.
Dva chodí na sbor, dcera už je v koncertním, který zkouší 2x týdně.
Sama za sebe nejsem fanda hry na nástroj, celoživotně (včetně fakulty) válčím s klavírem, nikdy mě moc nebavil, ale potřebuju ho k práci. A bylo by prima umět na něj líp, umět improvizovat a tak podobně, ale je to nad moje technické možnosti a ochotu cvičit.
Ale díky klavíru nemám problém při zpěvu, kterým žiju - se čtením z listu, s harmonií, intonací, vymýšlením druhých hlasů apod...