Přidat odpověď
Kudlo,
to si právě nejsem jistá.
Flétnu občas vytáhne, prohlásí "už jsem všechno zapomněl", pak půl dne trénuje jednu písničku a jelikož se "neslyší", tak je spokojený, že to zvládl. Pak to zase na půl roku strčí do šuplíku. - neškodné ;-)
Jenže na tu kytaru by rád hrál před ostatníma na táboře a on fakt není schopný poznat, že se to nedá poslouchat. Je mi jasný, že bude mimo rytmus a navíc zpívá falešně. Tak fakt nevím, co by z toho vyšlo..
A toho se právě bojím - on bude doma trénovat, pak to vytáhne v oddíle a... Fakt nevím, co bude po "a". Trapas, zklamání?
Mám mu říct na rovinu, že si může brnkat pro sebe, ale pro ostatní to nebude k poslechu?
Vlohy fakt nemá. V tomhle je bohužel po babičce, která i příšerné pazvuky vnímá naprosto stejně jako výbornou hudbu. Když si vzpomenu, jak koupila kdysi nějaké piánko, které nejenže hrálo falešně, ale každý "tón" měnil výšku a skřípot při jednom zaznění, já jsem fakt trpěla a zacpávala si uši (pak jsem odešla, to se nedalo) a ona to tam klidně celý den poslouchala... Syn je přesně takhle "hluchej".
Předchozí