"že v takové situaci mám fungovat jako pasivní vykonavatel něčích pokynů."

Berengarie, podle mě jsi vystihla podstatu věci.
Ono musí být nesmírně obtížné, být stále ve střehu a vnímat druhého člověka a jeho pokyny.
Každý rodič si může představit, zda by chtěl být v roli dítěte, které pořád někdo úkoluje: ve škole, doma ... Některé děti to zvládají lépe, ale jiné na to nejsou zralé a prostě vypínají.
Já si to pamatuji z vlastního dětství, dospělí šíleli, hučeli do mě, v horším případě všelijak vyhrožovali sankcemi, ale já jsem prostě měla svůj vlastní svět ve své hlavě, své vlastní myšlenkové pochody, a bylo pro mě obtížné soustředit se zároveň na vnější realitu. Takže mám pochopení pro vlastní dítě, které funguje úplně stejně, i když mě to samozřejmě také někdy vytáčí.