Brito,
pak je ale otázka, co to je "hudebně zaměřený" a jestli je nutný hrát na nástroj proto, aby měl člověk vztah k hudbě. Já si třeba myslím, že ne. Sama poznám tak notu celou od půlový a odliším houslový klíč od basovýho. Matně tuším, co znamenají křížky v partituře, znám základní terminologii typu andante, largo, allegro a na klaviatuře najdu stupnici C-dur a přeťukám "Ovčáci, čtveráci". Víc nic. A fakt nemám pocit, že mne to v čemkoli jakkoli omezuje nebo že bych byla šťastnější člověk, kdybych toho uměla víc. Na můj vztah k hudbě to nemá naprosto žádný vliv.
Syn má výborný sluch - taky proto mu jdou jazyky, pro ty je sluch celkem důležitá věc. Hrát ale nikdy na nic nechtěl a když byl nucen (poté, co byl jeho sluch babičkou odhalen), brzo toho nechal. A to, že na nic nehraje opět nemá naprosto žádný vliv na jeho vztah k hudbě. Mít rád hudbu prostě neznamená muset na něco hrát. Ať už dobře nebo špatně. Je to možná hezký koníček, ale se vztahem k hudbě jako takové to vcelku nesouvisí a není to životní nutnost.