Mám zkušenost když mi umíral táta, měli jsme ho tedy doma a šlo to s ním opravdu strašně moc rychle.... tím že byl doma jsme se řídili jeho potřebami a fakt je ten že den před smrtí už nechtěl jíst, pít, prostě nic - ono je to taky pro to tělo zbytečné, ztrácel polykací reflex takže lít to do něj klidně by se doslova utopil. Jezdila k nám domácí péče ta mu žádné fízáky ani nedávala což jsem dnes moc ráda protože sousedka měla bratra s podobnou diagnózou v nemocnici a tam se ho pokoušeli "léčit" a zbytečně jeho trápení prodlužovasly právě tlumením, zavodňováním apod. Dodnes děkuji jedné skvělé dušei zde na rodině, která mě tejhdy odkázala na tento server, pomohl mi se připravit na vše co nás čeká a zabránila tím i tomu abych tátovi v těžké chvilce volala záchranku...

http://www.umirani.cz/posledni-tydny-a-dny.html