45 letý top manažer se málem ROZPLÁČE, když mu nějakej trouba vytkne takovou podružnost?

Jako ne že by to bylo něco příjemnýho, ale snad v tomhle věku by člověka, kterej je pravděpodobně zvyklej mít pod sebou x lidí a tvrdě vyjednávat, to nemělo tak rozhodit?

Já jsem ohledně tohoto duše rozpolcená, protože na jednu stranu sdílím názor, že nutit někoho do přepíč.nejch (jak říká Libik) tělesnejch úprav je zvěrstvo, na druhou stranu to, jak se někteří lidi jsou schopni oblíknout do práce, je taky zvěrstvo a zrovna ty chlupy lezoucí zpod límečku mi teda přijdou dost nestandardní. Už jsem zažila leccos - moc hluboké výstřihy/krátké sukně u dam, chlapíka, který chodil celý TÝDEN (!) v práci v jedné košili (kterou si vždy při odchodu z práce vyměnil za tričko)... tam bych takové upozornění vnímala jako nanejvýš vhodné - kde je ta hranice?

Za mě - do obočí co kecat nemaj, ale do těch chloupků jo. Samozřejmě by to mělo proběhnout nějakou civilizovanou formou, protože je to samo o sobě nepříjemné sdělení, ale manažera jsem si představovala spíš jako sebevědomého člověka, co je schopen rozlišit, co je důležité a co ne, a to nedůležité si nebere až tak k srdci?