Přidat odpověď
A jak dlouho to už trvá?
Tak asi bych taky pro jistotu nechala syna vyšetřit aby se vyloučila zdravotní nebo fyziologická příčina problému.
Ohledně psychologa - můžeš to zkusit, ale asi bych se k tomu neupínala, že najde nějaké "zázračné" řešení.
Mám u syna zkušenost s psychickými bloky, u nás asi nejhorší bylo z kakání.
Ale máme i podobné bloky z jídla, ale tam je to o druhu jídla a příčina je jiná.
Konzultace u dětské psycholožky mi nicméně pomohla více pochopit synovu povahu, resp. potvrdit si co jsem si myslela a ujasnit si to v sobě jak k němu přistupovat. V tom to bylo přínosné, promluvit si o specifikách jeho povahy s někým kdo to chápe a nebagatelizuje. Jelikož okolí (např. exmanžel) to nechápal, proč je syn "jiný" než jiné děti, a že ty jeho strachy nezlomí "na sílu".
Co z mé zkušenosti pomáhá najít "placebo". Logické vysvětlení až tak fungovat nebude, resp. z mé zkušenosti líp funguje "nelogika". Syn to klidně logicky chápat může ale strach to nepřekoná. Někdy pomůže něco stejně "nelogického". V tomto věku navíc děti uvěří lecčemu. U syna na hodně strachů pomáhá oblíbený plyšák, třeba že ho hlídá.
U nás když se překonala ta prvotní bariéra, tak po čase problém "vymizel".
Ve vašem případě bych zkusila např. ho přesvědčit že pomůže když každé sousto zapije. Nebo možná získáš jiné nápady.
Předchozí