Přidat odpověď
Dobrý den, mě se stalo neco podobněho, ve 20 tydnu mi zjistili že je malo plodovky, ihned mě poslali do Predico Zlin, tam mi pan primař doporučil ukončení , přestože ja i miminko jsme byli v pořadku.Neměla jsem na to odvahu, pořád jsem doufala v zazrak, malá ještě trochu porostla,ale ve 24 tydnu mi umřela sama.Začly mi porodní bolesti,pořád jsem si to nechtěla přiznat,ale na pohotovosti mi to potvrdili a musela jsem malou porodit přirozeně, jelikož už byla veliká(cca 450g).Bylo to smutne,ale vše proběhlo velmi rychle a neměla jsem odvahu se na miminko ani podívat, chci si ho pamatovat živé, ne mrtvé.Ten pocít kdy jsem ho cítila pod svym srdcem, kdy mě kopalo...Už tak to bylo všechno velmi těžké.Mám naštěstí už jednu zdravou 6 letou dcerku, doktoři mě uklidnovali že si budu moct pořídit dětí kolik chci,ale ted cítím jen to že si musím po tom všem odpočinout.Přeju všem kteří prožívají něco podobného aby byli co nejsilnější a taky aby věřili v naději , která umírá poslední.Já jsem ten ortel prostě neměla odvahu odsouhlasit a příroda to vyřešila za mě.
Předchozí