I naše čtvrtá se takto otáčela až do porodu, třeba se jí nelíbilo, že ji připojili na kontrole na KTG (to mohlo být tak dva týdny do termínu), tak se přetočila napříč. Bylo to velkým prostorem v děloze po předchozích dětech, měla jsem všechny přes 4 kg.
Horší bylo, že když jsem přijela rodit, tak byla vzorně hlavičkou, jenže v porodnici se mi porod téměř zastavil a při dalším KTG tomu zase "uhnula" do příčné polohy. Taky bych sama od sebe nikdy nepřistoupila na "otáčecí hmat", ale najednou přišel primář s několika dalšími doktory a sestrami, přivezli si UTZ až k mé posteli a řekl mi, že se pokusí miminko otočit, abych se vyhnula zbytečnému císaři. Že by to byla napočtvrté škoda, když už jsem třikrát bez problémů porodila. Pan primář mě ujistil, že bude jemný a kdybych měla jakýkoli nepříjemný pocit, mám hned říct. Opravdu byl moc opatrný, nebolelo to vůbec, ani nebylo nepříjemné. Podařilo se mu to napoprvé, celé to trvalo pár minut. Pak mi teda z každé strany břicha připevnili smotané prostěradlo, aby miminku omezili prostor a zvýšili šanci, že zůstane hlavičkou dolů. Další den se bez potíží malá narodila hlavičkou, tak jako předchozí děti. Byla jsem moc ráda, že jsem mohla rodit normálně a díky tomu malou mít hned od začátku u sebe.
Tak Tě chci jen povzbudit, že i kdyby na to "otáčení" nakonec došlo, nemusí to být fakt žádná hrůza. Ale prý se to už dnes moc nedělá (říkala další den nějaká sestra a možná to byl i důvod, proč se na to přišlo podívat několik dalších doktorů), asi už není moc zkušených porodníků, kteří to umí.